Integrace a funkční zdraví neurosenzomotorického systému
Terapie je zaměřena především na práci se strukturou těla, mechanismem symetrie a integrací reflexů.
Jejím cílem je relaxace napětí celého těla a aktivace proprioceptivního systému i propojení tělesných struktur pro zapojení optimálního mechanismu seberegulace.
K integraci může dojít pouze tehdy, když nervové, senzorické a motorické okruhy podporující funkci jednotlivých primárních novorozeneckých reflexů fungují zdravým způsobem. Narušení kteréhokoli z těchto systémů může vést k dysfunkčnímu nebo patologickému primárnímu reflexu.
Protože je nervový systém rozsáhlý a probíhá uvnitř těla, není snadné odhalit skryté obtíže, které mohou existovat v jeho komplexní struktuře. Dysfunkční a patologické primární reflexy však pomáhají určit a odhalit místa, kde v těle vznikají překážky v nervových, senzorických nebo motorických reakcích.
Když odborníci a terapeuti využívají techniky Masgutovovy metody k identifikaci neurosenzomotorických obtíží a podpoře procesu integrace, dochází zároveň i k řešení hlubších problémů souvisejících s nervovým systémem. Jelikož jednotlivé části nervového systému vzájemně spolupracují a ovlivňují se, může integrace i jediného primárního reflexu pozitivně ovlivnit mnohem širší oblast fungování člověka.
Čím více neurosenzomotorických blokád je možné prostřednictvím dysfunkčních či patologických reflexů rozpoznat, tím větší je možnost zlepšení celkového fungování organismu.
Integrace a zdraví autonomního nervového systému
Stejně jako integrace primárních reflexů pomáhá odhalovat obtíže v oblasti nervových, smyslových a motorických reakcí, mohou emocionální a behaviorální dysregulace upozorňovat na potíže autonomního nervového systému při regulaci vnitřních stavů organismu.
Autonomní nervový systém reaguje na podněty z okolního prostředí a podle míry bezpečí, neznámého podnětu nebo ohrožení přebírá hlavní roli jedna ze tří jeho částí:
1. Parasympatický nervový systém
Přebírá převládající kontrolu při běžných a známých situacích:
- neohrožující změny v prostředí
2. Sympatický nervový systém
Přebírá převládající kontrolu při nových nebo neznámých situacích:
- běžné životní výzvy
- situace s možným rizikem nebo ohrožením
3. Systém řízený nemyelinizovaným vagovým nervem
Přebírá převládající kontrolu při:
- základních život udržujících potřebách
- náhlých, neočekávaných a život ohrožujících situacích
Změny v prostředí, které aktivují jednotlivé části autonomního nervového systému, současně spouštějí také specifické reflexivní pohybové reakce těla. Pokud oba systémy fungují správně, emoční a behaviorální projevy odpovídají vnitřnímu stavu organismu a situaci v okolí.
Pokud jsou však primární reflexy dysfunkční nebo patologické, může být schopnost autonomního nervového systému správně regulovat vnitřní stavy, emoce a chování oslabena. Emoční a behaviorální reakce pak mohou působit nepřiměřeně vzhledem k situaci nebo intenzitě podnětu.
Narušená funkce autonomního nervového systému může vést k reakcím od nadměrné ostražitosti až po nedostatečnou vnímavost vůči okolí.
Následující tabulky obecně popisují, jak autonomní nervový systém ovlivňuje parasympatický systém, sympatický systém a systém řízený nemyelinizovaným vagovým nervem – jak při zdravém fungování, tak při jeho narušení.